CO KDYŽ skutečně PLATÍ ZÁKONITOSTI VZTAHU MATEMATICKÝCH A FYZIKÁLNÍCH ZÁKONŮ? CO KDYŽ SKUTEČNĚ PLATÍ EINSTEINOVA TEZE
veškeré přírodní zákony lze vyjádřit matematickými vzorci?
Platí-li Einsteinův vzorec
e=mc²- (Vznik energie z hmoty),
pak také musí platit tento vzorec i ve tvaru
m = e/c² - (vznik hmoty z energie)
a také ve tvaru
c = druhá odmocnina zlomku e/m - ( podstata rychlosti světla)
rychlost c (světlo) je proměnlivá, závislá na veličinách e a m.
Pak ale nemůže platit hypotéza VELKÉHO TŘESKU.
CO KDYŽ JE V PŘÍRODNÍCH ZÁKONECH TAKOVÝ POŘÁDEK, ŽE JSOU VZÁJEMNĚ MATEMATICKÝMI VZORCI ODVODITELNÉ???
Na tyto otázky odpovídá níže uvedený model fyziky, nazvaný RECIPROČNÍ FYZIKA. A nejen na ně. Tento model, sestavený metodami systémového inženýrství, se vymyká chápání funkce veškerenstva naší vědou.
Je to zejména v důsledku nekompromisního pojetí přírody a matematiky RECIPROČNÍ FYZIKOU jako jeden jediný nerozborný celek, kde VŠE SE VŠÍM SOUVISÍ a je vzájemně odvoditelné. Není tajemstvím, že o tuto jednotnost v přírodě usiloval Albert Einstein, a to po celý život.