CO KDYŽ skutečně PLATÍ ZÁKONITOSTI VZTAHU MATEMATICKÝCH A FYZIKÁLNÍCH ZÁKONŮ? CO KDYŽ SKUTEČNĚ PLATÍ EINSTEINOVA TEZE 

veškeré přírodní zákony lze vyjádřit matematickými vzorci?


Platí-li Einsteinův vzorec

                         e=mc²- (Vznik energie z hmoty),

                 pak také musí platit tento vzorec i ve tvaru

                        m = e/c² - (vznik hmoty z energie)

                                       a také ve tvaru

                    c =  druhá odmocnina zlomku e/m - ( podstata                               rychlosti světla)

                                  rychlost c (světlo) je proměnlivá, závislá na veličinách e a m.

        Pak ale nemůže platit hypotéza VELKÉHO TŘESKU.

        CO KDYŽ JE V PŘÍRODNÍCH ZÁKONECH TAKOVÝ             POŘÁDEK, ŽE JSOU VZÁJEMNĚ MATEMATICKÝMI                            VZORCI ODVODITELNÉ???

Na tyto otázky odpovídá níže uvedený model fyziky, nazvaný  RECIPROČNÍ FYZIKA. A nejen na ně. Tento model, sestavený metodami systémového inženýrství, se vymyká chápání funkce veškerenstva naší vědou. 

Je to zejména v důsledku nekompromisního pojetí přírody a matematiky RECIPROČNÍ FYZIKOU jako jeden jediný nerozborný celek, kde VŠE SE VŠÍM SOUVISÍ a je vzájemně odvoditelné. Není tajemstvím, že o tuto jednotnost v přírodě usiloval Albert Einstein, a to po celý život. 

POKUD ALE SOUČASNÁ VĚDA STAVÍ MODEL FYZIKY NA PŘEDPOKLADU NESPRÁVNOSTI EINSTEINOVÝCH TEZÍ (viz. dále), MUSÍ BÝT TEDY MOŽNÉ SESTAVIT MODEL FYZIKY JAKO SYSTÉM, TYTO TEZE RESPEKTUJÍCÍ. TAK, JAK TO PŘEDVÍDAL ALBERT EINSTEIN.

A TO jE ZÁKLAD MODELU SYSTÉMU RECIPROČNÍ FYZIKY.

Je škoda, že naše Akademie věd neuznává ani standartní matematické postupy, používané v celém světě. 

Je škoda, že neuznává ani názory, tyto běžné matematické postupy respektující.