10 Kapitola-Jev elektřina
Sem vložte podnadpis

ELEKTŘINA" JE JEV VZNIKLÝ USMĚRNĚNÍM TOKU ENERGIE ZA PŘEDPOKLADU NEROVNOVNOVÁŽNÉHO STAVU "ENERGIE" V JEHO OKOLÍ.

Při posuzování tohoto jevu můžeme vycházet z jevu magnetizmus, se kterým přímo souvisí. Rozdíl je pouze v tom, že magnetizmus je pasivní usměrnění energie, takže m.c=konst. Kdežto v případě elektřiny se konstanta tomuto vzorci nerovná. Je buď vyšší, nebo nižší (podle toho odkud a kam elektřina směřuje. Z rovnice vidíme,že nerovnováha s okolím může nastat dvěma způsoby:

9.1. Nerovnováhu může způsobit VYŠŠÍ RYCHLOST ENERGIE c. Tohoto je možno docílit v urychlovačích, například v dynamu. Mechanickým pohybem dochází k nepatrnému urychlení energie (pohyb rotoru, rotující magnetické pole, nebo pouhý pohyb magnetu v prostoru). k usměrněné energii je mechanickým pohybem přidána další rychlost - urychlující její tok. Způsoby vzniku elektřiny jsou v odborné literauře poměrně dobře popsány, nebudeme se tímto tedy podrobněji zabývat.

9.2. Nerovnováhu může způsobit VYŠŠÍ HUSTOTA ENERGIE. Tento způsob vzniku jevu elektřina je v přírodě nejběžnějším jevem, nazývaným statická elektřina.

POZNÁMKA: Princip vzniku současně uznávané vědecké hypotézy neumí vysvětlit, elektřina je zde považována za nějaké zvláští medium. V tomto pojednání, se hovoří o pouhém jevu, není odvoditelnost nijak obtížná. Proto níže podrobnější vysvětlení:

9.2.1. - Nejjednodušší bude asi vysvětlení vzniku jevu elektřina v bouřkových mracích. Kapičky vody se slučují ve stále věší a větší kapky. Nic jiného se v mracích neděje, nic jiného tam zjištěno nebylo. 

Neboli jedná se pouze o změnu geometrie těles. Objem dvou kapek po sloučení v jednu kapku se nemění. Zato se radikálně sloučením mění povrch. Povrch dvou kapek má o 20 procent větší plochu, než povrch kapky vzniklé jejich sloučením. 

Jak již víme (z 2.6., 6.5., 7.2., atd.) na povrchu těles (pevných i hmotných) se energie před průnikem tělesem zhušťuje a zpomaluje. 

Dojde-li při sloučení dvou kapek ke zmenšení povrchu, pak nutně vznikne nerovnováha energie povrchu těles s energií okolní. Při rychlejším slučování kapek ve stále větší a větší tato energie uniká, často ve formě blesku.

9.2.2. Výše uvedený princip se vztahuje na vznik jakékoli statické elektřiny. ZMĚNA VELIKOSTI PLOCHY, na které se vždy nachází zhušěná energie - VŽDY MÁ ZA NÁSLEDEK NEROVNOVÁHU ENERGIE S OKOLÍM, nazývanou statická elektřina

Změnu je možno docílit třeba chladnutím tělesa. Efektní je pozorování vybuchlé sopky, kde chladnutím mění částečky plynů velikost svého povrchu - kráter pak bývá obklopen blesky.  

Pro zajímavost: Zeměkole, jako taková rovněž chladne. Musí tedy , zmenšovat objem zhuštěné energie nacházející se všude kolem nukleonů, a atomů. Zde to nemůže být formou blesku, který je typický pro prostředí zemské atmosféry (i jiných podobných, kde energie musí pronikat jiným, zhuštěným prostředím).

Blesky nad sopkou
Blesky nad sopkou

9.3. Tento jednoduchý princip se opakuje na všech úrovních existence hmoty. Při změně plochy tělesa se vždy uvolňuje přebytečná energie. V případě slučování nukleonů je únik energie po zmenšení ploch uváděn jak atomová reakce, v případě slučování atomů a molekul hovoří současná věda o chemické reakci

No a úroveň, při které dochází k pozvolnému uvolňování energie na základě chladnutí, se nazývá statická elektřina. Jednodušší princip v přírodě ani nemůže být. Žádné jiné možnosti vzniku elektřiny reciproční fyzika nezná, použitím jakýchkoli domněnek naší současné vědy se po několika iteracích dostaneme do problému s objektivními přírodními zákony.

9.4. MATERIÁLY VODIVÉ A NEVODIVÉ. - Tyto materiály jsou děleny na vodiče a izolanty.

9.4.1. - VODIČE - materiál, který umožňuje svými vlastnostmi a tvarem průchod energie ve formě elektřiny. Některé tyto materiály mají i schopnost zmagnetizování (na př. feromagnetické kovy).

9.4.2. IZOLANTY, - materiály, které svými vlastnostmi a tvarem molekul neumožňují průchod energie ve formě elektřiny.

9.4.3. POLOVODIČE - materiál, jehož molekuly jsou schopny zaujmout pouze jedinou polohu průchodnou elektřině. Proudí-li elektřina opačným směrem, neumí molekuly zaujmout polohu pro elektřinu průchodnou.

9.5. BATERIE, AKUMULÁTORY: - vychází z podstaty jevu uvedeného v 9.2.1. a 9.2.2. Jedná se o chemickou reakci - změnu povrchu (většinou) molekul. V případě akumulátoru je tato reakce vratná  opětovným dodáním energie (11.4.).

9.6. OBĚ MOŽNOSTI NEROVNOVNOVÁHY se ve většině případů na vzniku jevu elektřina podílí současně. Ve většině případů ani nelze určit podíl jednolivých složek na vzniku tohoto jevu.Může se stát, že NEROVNOVÁHA JE ZPŮSOBENA ZMĚNOU KONSTANTY.

Zatím jde o čistě teoretickou možnost, Vzorec rovnováhy energie tuto možnost připouští. Takový případ na Zemi těžko můžeme pozorovat. Nelze vyloučit, že v některých prostorách Vesmíru se šířící energie může dostat do prostoru jiného složení konstanty. 

Pak přirozeně zareagují všechny objektivní přírodní zákony. Vzniknou v prostoru Vesmírného tetraedru víry energie, jejichž důsledkem bude vznik těles jak pevných tak i hmotných. Tím i vznik planet, hvězd a celých galaxií, jako jejich výsledek (3.3.4., 3.3.5.),viz kap 3.