13 Kapitola-Biologické projevy
Sem vložte podnadpis

I KDYŽ BIOLOGICKÉ PROJEVY NEJSOU NAŠÍ VĚDOU POJÍMÁNY JAKO PROJEVY FYZIKÁLNÍ,

i tyto jsou postaveny na jednotných principech přírody vymezenými v kap. 2 s modelem reciproční fyziky zcela kompaktibilní. Je zde velmi málo místa pro bližší vysvětlení těchto aspektů z hlediska Reciproční fyziky.

Platí-li Einsteinovy teze, pak z hlediska Reciproční fyziky je snadno odvoditelná podstata fotosyntézy rostlin, podstata činnosti chlorofylu, funkce a podstata trávení živočichů, podstata činnosti mozku a nervové soustavy. 

A to až do takových podrobností jako proč se musí šedá mozková kůra při činnosti mozku pohybovat, proč u vyšších živočichů vznikají mozkové závity a k čemu jsou nutné a pod. Bohužel, většina dalších závěrů je na úrovni hypotéz i v tomto modelu, vznikají další možnosti výkladů, což už spadá do oboru filozofie (vědy) a ne inženýrství. 

Věda např. neumí rozhodnout o podstatě, funkci smyslu života ve Vesmíru. Může sice vyloučit celou řadu dosud používaných hypotéz, celá problematika se ale větví do nových, zatím netušených možností, jejichž správnost nelze rozhodnout ani systémovou analýzou s následnou syntézou.

Schází celá řada důkazů - současná věda se tedy neubírá směrem, které by takové důkazy přinesly.

Podstata trávení i fotosyntézy jsou zde na stejném principu, i když zdánlivě různými prostředky. Není vyloučena funkce života na bázi různých prvků a sloučenin, rozdílných od podstaty života na Zemi. Jakékoli sloučenina z našeho hlediska anorganická, může být mimo zemi sloučeninou organickou.

  Život je v podstatě akumulátorem energie, jeho princip je s ním totožný.