4 kapitola-Jak funguje vesmír?
Sem vložte podnadpis

3. VESMÍR, ve kterém se nalézáme JE KONEČNÝ. Jeho tvar je TETRAEDR.

Ve všech vědeckopopulárních i odborných pojednáních se hovoří o nekonečném Vesmíru. Bude nejlépe, pokud si hned na začátku vysvětlíme, oč se opírá současná věda. Co to je -nekonečno? Nelze ho dělit, sčítat, násobit, nelze s ním provádět jakékoli matematické operace. (1.2.2.). 

Žádný součet, ať již jakkoli velikých čísel, existenci nekonečna nepotvrzuje. Nekonečno, věčnost, - to vše jsou pojmy odvozené z různých hypotéz vzniku veškerenstva. Tento problém definoval již řecký filozof Aristoteles slovy: "Nekonečno - je nedostatek omezení". Neboli úvahu o existenci nekonečna sám považuje za chybnou.

 Termín "nekonečno" v inženýrských disciplinách je nepoužitelný.

symbol nekonečna
symbol nekonečna

Další problematická záležitost se týká hypotézy nazývanou Velký třesk.

Věda si představuje, že rudý posuv spektra je způsoben vzájemným vzdalováním těles, které způsobí uvedený jev. 

Na základě tohoto byla vypracována hypotéza o rozpínání Vesmíru - a odtud je jen krok k hypotéze Velkého třesku. ..... Bohužel opomíjenou skutečností je, že rudý posuv spektra vzdálených těles může vzniknout dvěma způsoby. Jednak vzájemným vzdalováním obou těles od sebe, jednak okolností, že v místě obou těles je jiná rychlost média přenášející světlo. Výsledný efekt je totožný. Existenci těchto dvou možností věda nebere v úvahu.

Tento princip není neznámý. Zvuk se šíří v různých médiích (kov, voda, vzduch,...) různou rychlostí. Rovněž světlo se šíří v různých prostředích (vakuum, vzduch, voda, sklo,...) různou rychlostí. Rudý posuv spektra je spekulativní literaturou jednoznačně vykládán jako důkaz rozpínání Vesmíru, i když nebyl dodnes předložen jediný důkaz správnosti tohoto tvrzení.

 A teď k hypotéze Velkého třesku. Opomineme-li skutečnost, že nemá žádný logický základ, má tyto nedostatky: ......  Není uvedeno, jak veliký byl Vesmír těsně před Velkým třeskem. Jsou naší vědou uváděny tyto možnosti:

Velký třesk
Velký třesk

a) Bezrozměrný, Bezrozměrný bod je matematickými zákony označen jako nula. pak je to v rozporu se zákonem o zachování hmoty. Současné vědecké hypotézy tedy předpokládají, že nula může obsahovat veškerou hmotu Vesmíru.(???) To v principech RECIPROČNÍ FYZIKY je nemožné. 

b) má rozměr (jakýkoli) pak není uvedeno, kde k tomuto třesku došlo (v libovolném bodě?? Ve středu tělesa?? v několika bodech tělesa?? Ve všech bodech tělesa??).Protože každá možnost vyvolává zcela jinou reakci (viz Keplerovy zákony). Nerespektováním těchto okolností, zabředneme věda do mystiky. Což se také stalo.

Představa rozpínání vesmíru
Představa rozpínání vesmíru

Po Velkém třesku dochází údajně k neustálému rozpínání, tedy k ZŘEĎOVÁNÍ prostoru. Vznik hmoty ale vyžaduje ZHUŠŤOVÁNÍ což v podmínkách po Velkém třesku je nemyslitelné. Jednotlivé komponenty se přeci od sebe vzdalují. Pokud připouští věda zhušťování nějakými nedefinovanými silami kde nikdo opravdu neví jak se vzaly, zabočuje opět do mystiky. Aby to znělo věrohodně, jsou vymýšleny nové síly či energie. Jak již bylo v úvodu řečeno, s mystikou inženýrské discipliny pracovat neumí, proto hypotéza Velkého třesku pro ně nepoužitelná. "dále 3.1."

3.1 VRCHOLY VESMÍRNÉHO TETRAEDRU TVOŘÍ ČTYŘI ZDROJE ENERGIE,

Takže platí li matematické a objektivní fyzikální zákony, čímž se nemyslí takzvané zákony, které byly jako berličky odvozeny vědou na podporu jejich neprokázaných hypotéz, pak Vesmír má zcela jednoduchou a jednoznačnou podobu. Je konečný a má tvar - Tetraedru. (viz. obr). Vrcholy vesmírného tetraedru jsou čtyři zdroje energie, které zásobují tetraedr energií.

Tvar vesmíru jako TETRAEDR
Tvar vesmíru jako TETRAEDR

3.2. NUTNOST TOHOTO TVARU VESMÍRU nám určují vlastnosti a funkce energie. Dále pak geometrické zákony kde dva zdroje by vytvářely přímku, tři zdroje plochu. V inženýrských systémech to ani jinak není možné. Inřenýrské metody ctí matematické zákony. Pouze čtyři zdroje nám vytvářejí prostor. Nelze použít pět zdrojů, protože by se prostor rozdělil na dva Vesmíry. 

Poznámka: Nelze vyloučit, že náš Vesmír obklopují podobné Vesmíry udržující jeho stabilitu. Pak by se jednalo o systém vesmírných tetraedrů (pouze na této úrovni by se dalo teoreticky mluvit o nekonečnosti Vesmíru),  což v inženýrských disciplinách je možno považovat pouze za spekulaci.

3.3. INŽENÝRSKÝMI METEDAMI LZE SESTAVIT JEDINÝ MODEL, který by vyhovoval v úvodu popsanému zadání. Popsané vlastnosti energie pak zajišťují v rámci Einsteinových tezí níže popsanou funkci Vesmíru a v něm KOLOBĚH HMOTY A ENERGIE.

3.3.1. V této fázi dochází k rozpadu zdrojů energie,  podle názvosloví současné vědy bílých děr. Děje se tak podle známého Einsteinova vzorce obecné teorie relativity (viz 3.3.1.a. na obr. 1). Výsledkem je odpařování skupenství hmota, která se mění na skupenství energie

Zdroj vesmírné energie
Zdroj vesmírné energie

Energie jak jsme si už řekli ve třetí kapitole je JEDINÝ AKTIVNÍ PRVEK VE VESMÍRU, JEDINÝ ZDROJ VEŠKERÉHO DĚNÍ VE VESMÍRU, VŠECH FYZIKÁLNÍCH A CHEMICKÝCH JEVŮ VČETNĚ ŽIVOTA.

Tento proces odpařování se může dít pouze pozvolně, jinak by se dostal do rozporu s Einsteinovými tezemi. Nemůže tedy dojít k žádnému Velkému třesku. Energie nebo síla, která by to mohla způsobit není ani v současných hypotézách známa jelikož by to znamenalo, že odpařující se hmota by postupně řídla, a zvyšovala svou rychlost tlakem opařující se energií za ní. 

Zároveň je brzděna odpařující se energií před ní. Na povrchu bílé díry má nulovou rychlost a maximální hustotu Od tohoto bodu nabývá svou rychlost postupně hustota řídne. (Tento princip je znám ze všech atomových či chemických reakcí.) 

3.3.2. - Myšlený paprsek energie se šíří ze svého zdroje přímočaře, není-li ovlivněn směry šířících se paprsků z jiných zdrojů energie. Tak se děje pouze ve směru zdroj - střed tetraedru. Jelikož se energie šíří ze čtyř zdrojů energie všemi směry, hmotná substance energie se navzájem ovlivňuje na základě Newtonova zákona AKCE A REAKCE". 

Pak také musí nutně docházet k zakřivování ostatních směrů šířící se energie (viz obr.2 rubriky č. 1 - pro zjednodušení a snažší pochopení prezentováno v rovině) směrem ke středu tetraedru. 

energie vesmíru
energie vesmíru

POZNÁMKA: Stěny tetraedru jsou pomyslné roviny od nichž se paprsky energie zakřivují jen do svého vesmírného tetraedru. Protože šířící se energie je nositelkou světla, nemůžeme ze sousedních hypotetických tetradrů dostat žádné informace. 

Naše znalosti nám umožňují inženýrskými metodami posuzovat a zkoumat jevy a skutečnosti pouze uvnitř našeho tetredru.

3.3.3. - V blízkosti středu vesmírného tetraedru, kde se nachází naše a okolní galaxie pak dochází k jevu ŠÍŘENÍ ENERGIE ZE VŠECH STRAN A VŠEMI SMĚRY TÉMĚŘ ROVNOMĚRNĚ

Tím dochází k řadě jevů vzniklých zakřivováním směru pohybu energie, - a jev ZAKŘIVENÍ PROSTORU (podle Einsteina ). 

NAPŘÍKLAD: - viz obr 2. Těleso o velikosti "AB" se pozorovateli v blízkosti středu tetraedru jeví jako značně větší, bližší a řidčí" (A´B´", viz. obr. 2).  a tím i ke značnému zhuštění, jejímiž viditelnými pozůstatky jsou galaxie, sluneční soustavy, hvězdy a pod.

Směr šíření energie ve vesmíru
Směr šíření energie ve vesmíru

3.3.5. Zhušťování energie je jev, definovaný Eisteinovým vzorcem obecné relativity (na obr 2.) ovšem ve tvaru na obr 2 (7.1.b.) 

To znamená naopak VZNIK HMOTY Z ENERGIE. Jak již Eisteinův vzorec napovídá, hmota z energie může vzniknout několika způsoby. 

Jednak změnou struktury energie, nebo znatelným snížením její rychlosti (nebo kombinací obou možností). 

POZNÁMKA: Současná věda používá pouze jediný tvar Einsteinova vzorce - na obr 2, a to 7.1.a. Je to jednosměrný vzorec. Inženýrské metoby neumí používat jednosměrné vzorce. 

Platí-li tento vzorec, pak musí platit i ostatní jeho tvary, jako 7.1.b - vzorec vzniku HMOTY z "energie", či 7.1.c. - vzorec podstaty RYCHLOSTI "energie". "dále 3.4." .

3.4.Měření vzdáleností ve Vesmíru je nedokonalé, je zkresleno jednak zakřiveností prostoru působením šířící se energie, jednak odlišným vnímáním vzdálenosti v různých částech Vesmíru. Změnu můžeme zanedbat v okolí středu vesmírného tetraedru (t.j. naše a okolní galaxie). 

V blízkosti zdrojů energie je situace úplně jiná. Zde je rychlost energie podstatně nižší, vznikají různé nepravidelnosti, viditelné ze středu tetraedru jako různé anomálie. Jedna je popsána v 3.3.3. a na obr. 2 rubriky č. 1. Další je pak rudý posuv ve spektru světla. 

Je způsoben tím, že světlo vzniklé průchodem energie hmotným tělesem blíže zdrojům energie nemůže mít takovou rychlost , jakou nabývá až v prostoru středu vesmírného tetraedru

POZNÁMKA: V současné odborné literatuře je uváděno, že rudý posuv spektra ve vzdálenějších částech vesmíru je způsoben pohybem tělesa od pozorovatele. Čtenář či student tak nabývají dojmu, že se jedná o objektivní skutečnost vědecky prokázanou. Není tomu tak!! Nikde současná věda neuvádí, že se jedná o POUHOU NEPROKÁZANOU DOMNĚNKU, v jiných modelech fyziky nepoužitelnou. 

Rudý posuv je pouze Doplerův efekt závislý na TŘECH PROMĚNNÝCH FAKTORECH. A to:

a.) - pohyb pozorovaného objektu,

b.) - pohyb objektu pozorovatele,

c.) pohyb média nesoucí informaci - v tomto případě energie (světla).

Je známo, že zvuk se pohybuje jinou rychlostí ve vzduchu, jinou ve vodě atd. Rovněž je známo, že světlo se pohybuje jinou rychlostí ve vakuu, jinou ve vzduchu, jinou ve skle, atd. Tvrzení, že vznikl na základě vzájemného vzdalování těles, je pak pouhá spekulace bez vědeckého důkazu. 

Skutečností zůstává, že NEEXISTUJE JEDINÝ DŮKAZ domnělého ROZPÍNÁNÍ VESMÍRU. Inženýrské metody musí posoudit VŠECHNY TŘI MOŽNOSTI, aby bylo možno rozhodnout o správnosti či nesprávnosti toho či jiného principu. 

Tvrzení o rozpínání Vesmíru bez jediného důkazu, mají tedy jen spekulativní hodnotu,          - v inženýrských disciplinách nepoužitelnou.

3.5. KOLOBĚH ENERGIE VE VESMÍRU je prakticky stejného pincipu, jako např. koloběh vody v přírodě na Zemi. Jednoduchost funkce Vesmíru ani neumožňuje jiná řešení. A tak stejné jevy a koloběhy vznikají na nejrůznějších úrovních zhuštění energie, liší se pouze množstvím energie nutné k jejich vzniku.

Koloběh energie ve vesmíru
Koloběh energie ve vesmíru

3.6. Závěrem kapitoly je nutno vzít v úvahu vznik různých nepravidelností při vzniku a funkci takových koloběhů, kterých je ve Vesmíru celá řada.