14. Závěrem

MOTOEtruskové věřili, že mraky se srazí proto, aby vznikl blesk. Naproti tomu staří Římané tvrdili, že blesk vznikl proto, protože se srazily mraky.

14. Věda a vědecké myšlení.

Věda - chcete-li vědecké zkoumání ve všech dobách a režimech měla a má své hraniční nepřekrořčitelné meze. Ty jsou stanoveny řadou faktorů.

14,1. Omezení zažitými pověrami.

Těžko lze věřit,že fyzik (např. islamista) uzná jakýkoli objev či zjištění rozporné s učením islámu. Totéž platí pro příznivce i jiných pověr. Takový učenec je buď fyzik, nebo věrně věřící svému bludu.

Systém, aby mohl být kompaktibilní se všemi svými subsystémy, dostává se zatím do problémů se všemi pověrami či mýty. Nelze proto předpokládát, ža by vědec - šarlatán a pod. mohl s takovým systémem souhlasit. Ovšem systém přijatelný pro jakokoliv pověru či mýtus zase nebude kompaktibilní se svými subsystémy...

14,2. Omezení schopností a znalostí "vědců" .

Podíváme-li se na čl. K častým námitkám pak zjišťujeme, že mnohé námitky i představy našich vědeců jsou vyvráceny jako nesprávné již v předminulém století. Pak těžko mohou vědci s takovými znalostmi posoudit správnost či nesprávnost té či oné práce, teorie nebo hypotézy.

14.3. Omezení potřebami režimu.

I politický režim často přistupuje k tomu, aby utlumil nějaké zjištění či je svou cenzurou zakázal, či jejich uznání brzdil. Takto u nás byla neuznávána Einsteinova teorie relativity. Což naši vědci podprovali), jakákoli zmínka o ní byla cenzurou v knihách odstraňována. Není tajemstvím, že na tomto se podílela i ČSAV.

14.4. Omezení jiná.

Tady nastupují jiné trendy. Především mocenské organizace či mocní jedinci se mohou zasadit o to, aby nové objevy či zjištění nebyla nikde zveřejněna.

Nutno si uvědomit, že bylo vynaloženo tolik práce a iniciativy, že se dnes již nikdo neodvažuje "současně platné  hypotézy zpochybnit.

Představme si významného učitele na vysoké škole. Kdyby se zjistilo jak to je, mohl by svá vysokoškolská skripta už jenom zahodit. Může použít svého vlivu, aby nebylo zveřejněno nic, co by jeho práci zpochybňovalo, což se také děje.

Jsou i různé vazby a financování časopisů. Pod pohrůžkou zastavení dotace redakce časopisu vyhoví přání, aby dotyčná práce či článek nebyly vydány pod nejrůznějšími záminkami.

Někdy je to i osobní zášť vůči pisateli.

Rozhodující slovo k přijetí či odmítnutí má naše Akademie věd. A to i v případě, kdyby se jednalo o geniální objev. Řada objevů našich vědců se proto dostává na světlo světa až zásluhou zahraniční vědy. Takových případů je mnoho, netřeba ani jmenovat.

Společnost, ale i naše věda musí vyspět k tomu, aby přijímala nové poznatky. Pokrok myšlení v naší vědě je podobný, jako když staří Římané oproti Etruskům dospěli k názoru, že blesk vzniká proto, že se srazí mraky. Naše současná věda je schopna při současném stavu svého vědění přejít od hypotézy stabilního vesmíru k hypotéze "Velkého třesku". A vůbec je nezajímá, kolik objektivních přírodních zákonů tato hypotéza porušuje. Na víc ale naše věda nemá.

Doba, kdy naše věda bude mít tolik znalostí a odvahy, aby mohla postoupit od hypotézy Velkého třesku k další, pokrokovější hypotéze, je velmi vzdálená. Ne nadarmo je úroveň naší vědy hodnocen ve světě až na 43 místě.

Autor Reciproční fyziky - ing. Vladimír Vašek.

Bouquet, Václavské náměstí 1, Praha, 110 00, +420 100 123 456
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky