Gravitace
Gravitace je jev, který vzniká kolem každého tělesa tím, že způsobuje zastínění některého směru proudění energie tělesem samým nebo tělesy v okolním prostoru.
Pomocí sil, které gravitaci vyvolávají, můžeme někdy sledovat, jak se energie chová a jaké má vlastnosti. Inženýrské metody mohou využívat pouze dvě možnosti, jak tento jev vyvolat:
Tělesa se vzájemně přitahují. Nicméně systémová analýza ukazuje, že tato možnost může vést k problémům, zejména se zákonem o zachování energie.
POZNÁMKA: Například proton, díky své gravitaci, po miliardy let ovlivňuje směr pohybu jiných částic, jako jsou protony a elektrony. Během této doby by proton musel vynaložit tolik energie, kolik by odpovídalo výbuchu mnoha atomových bomb. Avšak při rozpadu protonu se uvolňuje pouze nepatrné množství energie, které lze změřit jen velmi citlivými přístroji.
Současná věda, která vychází z hypotézy o vzájemném přitahování těles v rámci gravitace, se dostává do problémů i s energetickými schodky. Aby tento problém vyřešila, rozdělila energii na kinetickou a potenciální. Tento postup však systémové mechanismy nepotřebují.
Pokud síla podle podobných hypotéz, působí bez potřeby energie, systémové metody s ní neumí pracovat a je tedy považována za zbytečnou.
Tělesa jsou k sobě tlačena. Tento jev nevede k problémům ani k rozporům s přírodními a matematickými zákony. Je tedy dobře sledovatelný a hodnotitelný pomocí systémových metod a lze jej lehce matematicky definovat.
Na obrázku 4 je znázorněn případ, kdy síla energie působí na hmotné těleso v prostoru blízkém středu vesmírného tetraedru, přičemž toto těleso je pro energii prostupné.
Všechny další případné varianty, které se objevují v různých hypotézách, jsou v rozporu se zadáním a nejsou použitelné v systémových metodách.
Isaac Newton odvodil gravitační vzorec měřením a vážením. Systémovým metodám není znám žádný postup, jak tento vzorec logicky odvodit z hlediska přitažlivosti těles.
"Na Zemi vidíme důsledky gravitační síly, ale její podstata nám zůstává skrytá. Známe její účinky, ale nevíme, co ji vlastně způsobuje." - Isaac Newton
POZNÁMKA: Není tajemstvím, že spor o podstatu gravitace trvá ve vědeckých kruzích již čtvrt tisíciletí. Pokud pomineme různé fantastické možnosti zvláštních sil, může jev gravitace vzniknout pouze dvěma způsoby:
- Tělesa jsou k sobě tlačena (stoupenci tohoto názoru se nazývají gravitonisté), nebo
- Tělesa se vzájemně přitahují.
Obě možnosti vedou k stejnému jevu. Isaac Newton, autor gravitačního zákona, se do této diskuse odmítl zapojit, když řekl: "Domněnek nevymýšlím." I když se tento spor někdy zmiňuje v publikacích, naše věda vždy popisuje jev gravitace tak, jako by se tělesa vzájemně přitahovala.
Chceme-li přesněji vyhodnotit jev gravitace, použijeme příklad založený na pevných tělesech, která jsou pro energii neprostupná. Na obrázku 5 je tento příklad znázorněn. Pevná tělesa jsou zde zobrazena jako dvě plochy "Pa" a "Pb". Šipky ukazují směry jednotlivých paprsků síly energie působící na povrchy těchto těles. Tyto paprsky nejsou vyváženy žádnou protisílou z opačné strany v rámci rotačního kuželu a poloměru alfa.
Z tohoto příkladu je snadné odvodit, že velikost síly, kterou jsou tělesa k sobě tlačena, je přímo úměrná součtu povrchů obou těles a nepřímo úměrná čtverci jejich vzdálenosti.
POZNÁMKA: Na snadné odvození vzorce gravitačního zákona z hlediska gravitonové teorie vzájemného přitlačování těles pouhou matematicko-logickou úvahou poukazoval mimo jiné i nositel Nobelovy ceny za fyziku Richard Phillips Feynman v časopise Lectures on Physics z roku 1965
Stejnými logickými metodami, jaké používáme k pochopení různých vědeckých principů, můžeme také odvodit Keplerovy zákony a další pravidla týkající se gravitace
Dodatečná poznámka k jevu gravitace:
Dne 14. září 2015 byla poprvé úspěšně zaznamenána detekce gravitačních vln. Tento průlomový objev, uskutečněný pomocí dvou detektorů observatoře LIGO v Hanfordu ve státě Washington a v Livingstonu v Louisianě, byl oficiálně oznámen 11. února 2016. Objev potvrdil klíčové předpovědi obsažené ve "Základech Reciproční fyziky", publikovaných již v roce 1997.
Tato práce teoreticky předpověděla existenci gravitačních vln, i když tehdy nebyly ještě experimentálně potvrzeny. Detekce gravitačních vln tak nejen otevřela novou éru ve studiu vesmíru, ale také potvrdila správnost těchto teoretických základů. Pokud vás zajímají podrobnosti, můžete si na těchto stránkách stáhnout i revidovanou verzi s názvem "Reciproční fyzika" z roku 2024.